Český les

Horská turistika na západě Čech, to je pro většinu lidí Šumava. Výsledkem jsou ale často plná parkoviště, cyklisté stíhající cyklisty a fronty na borůvkové knedlíky. Přitom stačí posunout se na mapě jen o kousek severněji. Do míst, kde silnice lemují opuštěné ovocné aleje, kde stromy rostou skrz základy starých domů a kde můžete jít celý den podél hranice, aniž byste potkali živáčka. Vstupujeme do Českého lesa.

Tento rozsáhlý přírodní park, táhnoucí se podél česko-německé hranice na Tachovsku a Domažlicku, doplatil (a příroda z toho dodnes těží) na svou polohu. Po druhé světové válce odtud zmizelo původní obyvatelstvo a na dlouhá desetiletí zde vyrostla neprostupná linie železné opony. Český les tak zůstal dokonale zakonzervovaný – bez velkých hotelů, sjezdovek a komerce. Je to kraj pro tuláky, samotáře a pohodové výletníky, kteří milují vůni jehličí, zapomenuté příběhy a ticho, které v dnešní době hraničí s luxusem.

Hrad Přimda: Kde začíná kamenná historie Česka

Naše putování začneme na místě, které by neměl minout žádný milovník historie. Na strmém, zalesněném kopci nad stejnojmenným městečkem se tyčí zřícenina hradu Přimda.

Tenhle hrad drží jeden fascinující rekord – jde o vůbec nejstarší doložený kamenný hrad na našem území. Jeho mohutná románská obytná věž (donjon) z masivních žulových kvádrů tu byla postavena už na začátku 12. století.

Výstup k hradu vede krásnou, stinnou lesní stezkou. Když stanete u paty té obří kamenné věže, která tu bez střechy vzdoruje větru a dešti už bezmála devět set let, pocítíte obrovský respekt. Z vrcholu kopce se vám navíc otevře nádherný, ničím nerušený výhled na zvlněnou krajinu Tachovska a sousedního Bavorska.

Tip pohodového výletníka: Přimda je ideálním místem pro dopolední zastávku. Skály kolem věže jsou skvělým místem, kde si můžete sednout do trávy, vytáhnout z batohu jablko a jen tak pozorovat mraky honící se nad pohraničními hvozdy. Většinou tu budete úplně sami.

Lučina a Pleš: Místa, kde příroda vyhrála nad lidmi

To, co dělá Český les naprosto jedinečným a zádumčivým, je jeho lidská historie. V hraničním pásmu dříve stály desítky prosperujících sklářských a zemědělských vesnic. Po vztyčení ostnatých drátů byly srovnány se zemí. Dnes jsou z nich takzvané zaniklé vesnice.

Jedním z nejmagičtějších míst je zaniklá obec Lučina (Grafenried) nedaleko Nemanic. Díky mravenčí práci českých a německých nadšenců byly ze země a nánosů mechu vykopány základy starého kostela, fary, pivovaru i jednotlivých domů. Procházet se těmito lesními ruinami, kde staré jabloně stále rodí ovoce a kořeny stromů obepínají kamenné schody, je neuvěřitelně silný zážitek.

Další zastávkou by měla být osada Pleš. Z obří vesnice zbyla uprostřed horských luk jen stará hájovna, která dnes funguje jako vyhlášená výletní restaurace. Dát si tu poctivé borůvkové knedlíky nebo zvěřinu uprostřed naprosté divočiny je balzámem na tělo i duši. Jen kousek odtud se navíc v lesním tichu ukrývá pramen řeky Radbuzy – klidná dřevěná studánka obklopená kapradím.

Čerchov: Střecha Českého lesa s vojenskou minulostí

Nejvyšším vrcholem celého pohoří je Čerchov (1042 m n. m.). Z dálky ho bezpečně poznáte podle betonové vojenské věže, která tu zbyla z dob studené války, kdy odtud armáda odposlouchávala radiový provoz v západním Německu.

Cesta na vrchol je výzvou pro pěší i cyklisty. Nahoru vede takzvaná Stadionova cesta z Capartic, která vás provede úchvatnými bukovými pralesy přírodní rezervace Čerchovské hvozdy.

Přímo na vrcholu stojí vedle vojenského bunkru architektonická perla – kamenná Kurzova rozhledna z roku 1905. Když vystoupáte po jejích schodech, otevře se vám panoráma, které nemá obdoby. Máte odtud jako na dlani nejen celý Český les, ale i sousední Šumavu s Velkým Javorem, a za dobré viditelnosti můžete na obzoru spatřit zasněžené vrcholky rakouských Alp.

Capartické louky a Bystřice: Ráj pro tiché toulky

Pokud se vám nechce stoupat na nejvyšší vrcholy, Českýles nabízí i neuvěřitelně romantická údolí. Jedním z nich je okolí obce Pec pod Čerchovem a údolí potoka Bystřice.

Zdejší krajina je protkána drobnými dřevěnými lávkami, pískovými cestami a loukami, které v červnu rozkvétají tisíci barev. Je to ideální terén pro absolutně nenáročnou, relaxační procházku. Můžete jít kilometry podél bublajícího potoka, poslouchat zpěv ptáků a užívat si ten slastný pocit, že nikam nespěcháte.

Praktický checklist pohodového výletníka v Českém lese

• Svačina a voda jsou svatým zákonem: Český les je divočina v pravém slova smyslu. Kromě pár výjimek (hájovna na Pleši, Capartice) v lesích nenarazíte na žádné stánky s občerstvením, restaurace ani samoobsluhy. Pořádný sendvič a velká lahev s čistou vodou v batohu jsou naprostou nutností.

• Offline mapy a nabitý telefon: V hlubokých pohraničních hvozdech signál našich mobilních operátorů velmi často mizí, případně se telefon přelaďuje na německé sítě. Stáhněte si turistické mapy do telefonu předem v offline režimu, ať máte jistotu, že vždy trefíte zpět.

• Nezapomeňte na doklady: Trasy se neustále proplétají po státní hranici a mnohé zaniklé vesnice leží jen pár metrů od Německa. Mít u sebe platnou občanku nebo pas je povinnost, i když žádné závory na hranicích nestojí.

• Pevná, nepromokavá obuv: Cesty k zaniklým vesnicím nebo prameni Radbuzy často vedou přes podmáčené horské louky a lesní rašeliniště. Kvalitní treková bota s nepromokavou membránou udrží vaše nohy v suchu a pohodlí.

Český les není krajem, který vás oslní levnými turistickými atrakcemi a nablýskaným komfortem. Jeho síla tkví v melancholii, tichu a neuvěřitelné schopnosti přírody zahojit rány, které jí člověk zasadil. Je to místo pro lidi, kteří chtějí na chvíli zmizet ze světa a najít ztracený klid. Sbalte si teplou mikinu, mapu a vyrazte objevit to nejkrásnější zapomenuté pohraničí naší země.