Rejvíz a Zlatohorsko

Jeseníky jsou převážně výšlap na Praděd, focení u Petrova kamene nebo lázeňský shon v Karlově Studánce. To jsou sice krásná místa, ale v sezóně tam lidské šňůry připomínají spíše městskou promenádu. Přitom stačí popojet jen o kousek severněji, na samotné česko-polské pomezí. Do míst, kde se hluboké horské lesy otevírají do tajuplných rašelinišť a kde potoky stále ukrývají třpytivé bohatství. Vstupujeme na Zlatohorsko.

Tento svérázný a neuvěřitelně klidný kout hor byl po staletí domovem horníků, kteří z nitra země dobývali zlato a měď. Když hornická činnost utichla, příroda si vzala svá údolí zpět a zahalila je do závoje absolutního ticha. Dnes je Zlatohorsko a sousední horská osada Rejvíz rájem pro pohodové tuláky. Čekají tu na vás mechová jezírka jako z pohádek o rusalbách, funkční středověké hornické mlýny a čistý horský vzduch, který doslova léčí. Sbalte si teplou mikinu a nepromokavé boty, tohle bude jízda za jesenickým klidem.

Rejvíz: Pohádková osada a Velké mechové jezírko

Naše putování začneme v nejvýše položené osadě ve Slezsku. Rejvíz (780 m n. m.) je kouzelné místo, kde na vás okamžitě dýchne atmosféra starých časů. Osadu tvoří nádherně zachovalé dřevěné roubenky z 19. století, které obklopují horské louky, kde se v ranních hodinách líně převaluje mlha.

Hlavním klenotem je zde stejnojmenná národní přírodní rezervace, která ukrývá největší rašeliniště na Moravě. Do jeho nitra vede naučná stezka tvořená úzkými dřevěnými povalovými chodníčky. Procházíte se tu mezi zakrslými blatkovými borovicemi, sytě zelenými mechy a kapradím, až dojdete k samotnému srdci rezervace – Velkému mechovému jezírku.

Jezírko má temnou, téměř černou rašelinovou barvu a jeho nehybná hladina funguje jako dokonalé zrcadlo pro okolní stromy a nebe. Místo má neuvěřitelně tajuplnou, až posvátnou atmosféru.

Tip pohodového výletníka: Až se vrátíte z rašeliniště zpět do osady, musíte navštívit legendární Penzion Rejvíz (bývalou Noskovu chatu). Uvnitř se nachází světový unikát – vyřezávané dřevěné židle, kde opěradla tvoří věrné karikatury tehdejších stálých hostů, od pana faráře až po místního řezníka. Dát si tu poctivé borůvkové knedlíky a posedět na jedné z těchto židlí je zážitek, který k Rejvízu neodmyslitelně patří.

Údolí ztracených štol: Zlatorudné mlýny

Z horské plošiny se přesuneme dolů do údolí řeky Olešnice, kousek od Zlatých Hor. V hlubokém lese se tu ukrývá Zlatorudný skanzen, který vás vrátí do dob středověké zlaté horečky.

Přímo na břehu bublajícího potoka tu nadšenci postavili věrné repliky středověkých hornických mlýnů poháněných vodním kolem. Můžete tu na vlastní oči sledovat, jak síla vody drtí křemennou skálu, ze které se následně vyplavovaly zlaté šupinky.

Celým údolím vede nádherná, stinná stezka podél vodního náhonu, která je naprostou oázou klidu. Co je ale nejlepší – v místním srubu si můžete zapůjčit rýžovací pánev a zkusit si v chladné vodě potoka vyrejžovat svůj vlastní kousek zlata. I když nezbohatnete, to uklidňující šplouchání vody a hledání třpytivých kamínků v písku vás spolehlivě zbaví veškerého stresu.

Poštovní štola: Cesta do nitra břidlice a kamene

Pokud chcete zažít opravdové hornické tajemno, vydejte se kousek za město do podzemí Poštovní štoly. Tato štola je nejstarší dochovanou hornickou památkou v regionu a její historie sahá až do 16. století.

Prohlídka štoly je naprostým zážitkem pro smysly. Nečekejte žádné vybetonované chodby – procházíte se v plné hornické výbavě s helmou a svítilnou úzkými, ručně sekanými chodbami v břidlici a křemeni. Uvidíte tu zachovalé dřevěné výztuže, tajuplná podzemní jezírka a unikátní modré a zelené povlaky na stěnách, které vznikají díky přítomnosti mědi. V podzemí vládne absolutní ticho a stálá teplota, což vám umožní dokonale vnímat sílu lidské práce, která zde po staletí probíhala.

Biskupská kupa: Nejstarší kamenná rozhledna v Jeseníkách

Naše putování Zlatohorskem zakončíme stylově – dalekým výhledem. Na samé státní hranici s Polskem se tyčí kopec Biskupská kupa (890 m n. m.).

Na jeho vrcholu stojí zářivě bílá, 19 metrů vysoká kamenná věž, která drží prvenství jako nejstarší rozhledna v celých Jeseníkách (postavena byla už v roce 1898 na počest padesáti let vlády císaře Františka Josefa I.).

Výstup na vrchol z osady Petrovice sice prověří vaše plíce, ale cesta vede nádhernými lesy plnými borůvčí. Když vystoupáte na vyhlídkovou plošinu rozhledny, otevře se vám kruhový výhled, který bere dech. Uvidíte odtud celou rovinatou krajinu sousedního Polska s hlubokými Otmuchovskými jezery, hřebeny Hrubého Jeseníku s Pradědem a za dobré viditelnosti dokonce i siluetu Beskyd.

Praktický checklist pohodového výletníka na Zlatohorsku

• Teplé oblečení do podzemí i na rašeliniště: V Poštovní štole se teplota celoročně pohybuje kolem 7 °C. Teplá mikina, dlouhé kalhoty a pevná obuv jsou nutností, abyste prohlídku neproklepali zimou. To samé platí pro Rejvíz, kde bývají rána i uprostřed léta kvůli rašeliništím pekelně chladná.

• Respekt k povalovým chodníčkům: V rezervaci Rejvíz se pohybujte výhradně po dřevěných chodnících. Okolní rašeliniště je extrémně hluboké a citlivé na sešlapání. Sestup z chodníku je nebezpečný pro vás i pro vzácnou flóru.

• Hotovost do kapsy: Vstup na rozhlednu Biskupská kupa i do některých menších stánků s občerstvením v okolí rýžovišť vyžaduje platbu v hotovosti, terminály tu kvůli slabšímu signálu na hranicích často nefungují. Mějte u sebe dostatek českých korun, případně i zloté či eura, pokud plánujete přejít do Polska.

• Offline mapy a nabitý telefon: V pohraničních lesích a hlubokých údolích kolem Zlatých Hor mobilní signál často kolísá nebo se telefon přelaďuje na polské operátory. Stáhněte si turistické mapy předem do offline režimu.

Rejvíz a Zlatohorsko jsou důkazem toho, že ty nejkrásnější kouty Jeseníků neleží na nejvyšších vrcholech. Tento kraj si vás získá svým zádumčivým tichem rašelinových jezírek, romantikou starých zlatých štol a hrdostí kamenné rozhledny, která pamatuje staré mocnářství. Zavažte si pevně boty, zapůjčte si rýžovací pánev a vyrazte objevit toto zapomenuté zlaté srdce jesenického pohraničí.