Krušné hory

Ruku na srdce – co vás napadne při vyslovení „Krušné hory“? Pravděpodobně usychající lesy a těžební měsíční krajinu z televizních zpráv z konce minulého století. Tento mýtus už ale dávno neplatí. Krušné hory prošly neuvěřitelnou proměnou a pro pohodového tuláka dnes představují jedno z nejkrásnějších a nejoriginálnějších pohoří u nás.

Krajina na zdejších náhorních plošinách má naprosto specifický, drsný a melancholický ráz. Nekonečné pláně bičované větrem, na kterých rostou osamělé břízy, rašeliniště halící se do ranních mlh a hluboké smrkové lesy ze všeho nejvíc připomínají finské Laponsko nebo švédskou tundru. Je to kraj s hlubokou hornickou historií zapsanou na seznamu UNESCO, kde v lesích najdete staleté technické divy a kde na hřebenech zažijete prostor a svobodu, jakou jiné české hory nenabídnou. Sbalte si teplý svetr, dnes jedeme na drsný, ale překrásný severozápad.

Božídarské rašeliniště: Procházka severskou tajgou

Naše putování začneme v nejvýše položeném městě střední Evropy – na Božím Daru. Hned za jeho domky se rozkládá národní přírodní rezervace Božídarské rašeliniště, která vás v mžiku přenese tisíc kilometrů na sever.

Celým územím prochází nádherná, zhruba tři kilometry dlouhá naučná stezka, která je kompletně vedená po dřevěných povalových chodníčcích. Trasa je naprosto rovinatá a uvolněná. Budete procházet kolem temných, rašelinových tůní, ve kterých se zrcadlí obloha, a všude kolem vás poroste zakrslá borovice kleč, sytě zelené mechy, suchopýry s bílými chomáčky a borůvčí.

Vzduch je tu i v létě neuvěřitelně svěží a chladivý. Ticho na rašeliništi má zvláštní, zklidňující sílu – slyšíte jen praskání dřevěných prken pod nohama a jemné hučení větru, který je na zdejších pláních věčným společníkem.

Tip pohodového výletníka: Pokud na rašeliniště vyrazíte brzy ráno, kdy se nad plání válí cáry bílé mlhy a slunce teprve začíná prorážet mraky, zažijete atmosféru jako vystřiženou z islandských ság. Nezapomeňte si ale vzít bundu, rána tu bývají pekelně studená i v červenci.

Blatenský příkop a Vlčí jámy: Hornická historie v objetí přírody

Krušné hory jsou protkány stovkami let lidské práce, která ale s přírodou podivuhodně srostla. Dokonalým důkazem je Blatenský vodní příkop nedaleko Horní Blatné.

Tento unikátní technický zázrak byl vybudován v 16. století, je dlouhý dvanáct kilometrů a sloužil k pohánění důlních strojů. Co je na něm nejlepší pro nás výletníky? Podél celého tohoto čistého, zurčícího kanálu vede úzká, stinná lesní pěšina. Procházka podél tekoucí vody v hlubokém lese je neuvěřitelně uklidňující a rovinatá.

Cesta vás navíc dovede k další fascinující raritě – k Vlčím jámám na úbočí Blatenského vrchu. Jde o hluboké, úzké skalní propasti, které vznikly propadnutím stropů starých středověkých dolů. Propasti jsou tak hluboké a úzké, že v nich panuje celoroční mikroklima, ve kterém cirkuluje chladný vzduch. Výsledkem je takzvaný jeskynní led – sníh a led se tu v hlubokých skalních puklinách drží po celý rok, takže tu můžete zažít zimní atmosféru uprostřed tropického léta.

Zaniklá osada Jelení: Melancholie na konci světa

Pokud toužíte po absolutní samotě a místech, kde se zastavil čas, nechte Boží Dar za zády a vydejte se hlouběji do hor, do oblasti kolem zaniklé osady Jelení (Hirschenstand) nedaleko Nových Hamrů.

Před druhou světovou válkou tu v údolí stála velká, prosperující sklářská a krajkářská obec s vlastním kostelem a stovkami domů. Po odsunu obyvatel a vzniku hraničního pásma byla celá vesnice srovnána se zemí. Dnes je to nádherné, tiché horské údolí obklopené lesy, kde z celé vesnice zbyl jen památník na místě bývalého kostela a pár starých sklepů zarostlých trávou.

Procházet se po zdejších horských loukách, kde potkáte maximálně pár cyklistů, a poslouchat jen šumění potoka, má neuvěřitelně očistnou, melancholickou atmosféru. Hned za osadou navíc leží tajuplné Jeřábí jezero – rašelinové jezírko ležící přímo na česko-německé hranici, kam nevede žádná asfaltka, jen lesní pěšina.

Eduardt a Mrtvý rybník: Černá voda v lesním tichu

Naší poslední zastávkou bude zapomenutý vodní klenot skrytý v lesích mezi Jáchymovem a Božím Darem – Mrtvý rybník (někdy zvaný Černý rybník).

Tento rybník byl vybudován v 16. století pro potřeby jáchymovských dolů. Svůj tajuplný název dostal podle barvy vody. Je totiž napájen z okolních rašelinišť, takže jeho voda je temně hnědá, až uhlově černá. Když k němu dojdete lesní pěšinou, otevře se před vámi scéna jak z kanadské divočiny. Černá hladina dokonale zrcadlí okolní vysoké smrky, břehy jsou obrostlé kapradím a mechem a na hladině plavou lekníny. Je to ideální místo, kde si sednout na dřevěné molo, vypnout telefon a prostě jen sledovat tu temnou, klidnou krásu.

Praktický checklist pohodového výletníka v Krušných horách

• Vrstvené oblečení je zákon: Nezapomínejte, že Krušné hory jsou vyhlášené svým drsným, větrným počasím. Na náhorních plošinách fouká téměř neustále a teploty jsou tu běžně o 5 až 10 stupňů nižší než v údolí v Karlových Varech. Kvalitní větrovka, funkční prádlo a teplá mikina v batohu vás zachrání před nepříjemným prochladnutím.

• Hotovost do kapsy: Na hřebenech hor a v zapadlých horských osadách (jako je Jelení) mobilní signál často kolísá a v menších horských boudách či bintrech platební karty zkrátka neberou. Mít u sebe dostatek hotovosti na poctivou polévku nebo horký čaj je tu nutností.

• Offline mapy v telefonu: Trasy se velmi často klikatí těsně podél státní hranice s Německem a v hlubokých lesích či rašelinových údolích signál našich operátorů ráda střídá německá síť, případně mizí úplně. Stáhněte si turistické mapy předem do offline režimu.

• Pevná, nepromokavá bota: Trasy na rašeliništích sice vedou po dřevěných chodnících, ale cesty k Vlčím jámám nebo k Jeřábímu jezeru jsou často plné volných kamenů, kořenů a podmáčené horské půdy. Kvalitní outdoorová bota s dobrou podrážkou ochrání vaše kotníky a udrží nohy v suchu.

Krušné hory jsou krajem pro lidi, kteří nepotřebují k radosti nablýskané atrakce a davy turistů. Jejich krása je schovaná v prostoru, v syrovosti severské přírody, v šumění větru nad nekonečnými pláněmi a v tichých příbězích horníků, kteří tu po staletí žili. Zavažte si pevně boty, přibalte teplý svetr a vyrazte objevit to nejkrásnější severské tajemství naší země.