Krkonoše

Krkonoše jsou často vnímány jako hlučná horská střediska plná atrakcí a cyklisty řítící se po asfaltkách. Kvůli tomu mají mnozí tuláci tendenci naše nejvyšší hory z cestovatelského deníku škrtat. A to je obrovská chyba. Krkonoše totiž mají i druhou, neuvěřitelně tichou, mystickou a zádumčivou tvář.

Stačí jen nechat profláknutá centra za zády a chytře využít horské lanovky nebo autobusy, které vás vyvezou na hřebeny. Místo zničujícího stoupání do sjezdovek vás pak čekají kilometry uvolněné chůze po horských tundrách, procházky kolem ledovcových karů a objevování míst, která vypadají spíše jako drsná skandinávská divočina. Sbalte si teplou větrovku, vyrážíme na střechu Čech za opravdovým horským zenem.

Dvorský les: Rýchorský prales jako z Pána prstenů

Naše putování začneme na úplném východním okraji pohoří, v místech, kam zabloudí jen zlomek turistů, kteří do Krkonoš míří. Na hřebeni Rýchor se ukrývá Dvorský les (známý také jako Rýchorský prales).

Tohle místo je naprostým unikátem. V nadmořské výšce nad 1000 metrů tu roste prastarý bukový les, který byl po staletí formován drsným horským klimatem, silným větrem a námrazou. Výsledkem jsou stromy, které nerostou rovně k nebi, ale jsou neuvěřitelně pokroucené, zakrslé, ohnuté k zemi a jejich kmeny i větve jsou obrostlé sytě zeleným mechem a lišejníky.

Když do Dvorského lesa vstoupíte – obzvláště ráno, když se mezi kmeny převaluje chladná horská mlha – budete si připadat jako ve fantasy filmu. Nejsou tu žádné vyasfaltované promenády, jen úzká přírodní pěšina. Je to místo s nepopsatelnou, posvátnou energií a absolutním tichem.

Tip pohodového výletníka: Ideálním výchozím bodem je Rýchorská bouda, kde se můžete stavit na poctivou krkonošskou kyselku. Odtud je to do pralesa jen kousek po hřebenové červené značce. Výlet zvládne v naprosté pohodě i ten nejsvátečnější chodec.

Labský důl a Ambrožova vyhlídka: Nad nejvyšším vodopádem bez námahy

Pokud chcete zažít monumentální sílu krkonošské přírody, musíte spatřit Labský důl. Jde o obří ledovcové údolí se strmými skalními stěnami, které do tvrdé žuly vyřezal ustupující ledovec.

My na to ale půjdeme chytře a pohodově. Nechte auto na Horních Mísečkách a nechte se horským autobusem vyvézt až k Vrbatově boudě na hřeben. Odtud se vydáte po červené značce po absolutní rovině směrem k Labské boudě.

Cestou minete Pančavský vodopád – s výškou 148 metrů je to vůbec nejvyšší vodopád v celé České republice. Voda zde v mohutných kaskádách padá z hrany hřebene hluboko dolů na dno údolí. Ten nejkrásnější pohled nabízí Ambrožova vyhlídka. Stojíte bezpečně na skále, vítr vám fouká do tváře, pod vámi zeje hluboká propast ledovcového karu a na obzoru se tyčí majestátní silueta Kozích hřbetů. Je to pohled, ze kterého mrazí v zádech, a vy jste k němu přitom nemuseli vyšlapat ani jeden strmý kopec.

Černohorské rašeliniště: Severská tundra na střeše hor

Dalším místem, kde se příroda proměnila v nefalšovanou Skandinávii, je Černohorské rašeliniště. Rozkládá se v sedle mezi Černou a Světlou horou a s věkem přes 6000 let patří k nejstarším a největším rašeliništím v Krkonoších.

A jak se tam dostat s úsměvem na rtech? Z Janských Lázní se nechte vyvézt kabinkovou lanovkou na Černou horu. Od horní stanice je to k rašeliništi jen kousek pohodové chůze lesem. Celou rezervací prochází nádherná naučná stezka vedená po dřevěných povalových chodníčcích.

Budete procházet kolem temných rašelinových tůní, ve kterých se zrcadlí obloha, kolem vás porostou zakrslé rašelinové borovice (kleče), suchopýry a vzácné horské byliny. Uprostřed stezky stojí dřevěná vyhlídková věž, ze které máte celou tu zádumčivou a křehkou krásu jako na dlani. Ticho tu ruší jen jemné křupání dřeva pod vašimi kroky a bublání skrytých potůčků.

Praktický checklist pohodového výletníka v Krkonoších

• Počasí se mění během minut: Pamatujte, že hřebeny Krkonoš mají klima srovnatelné s islandskou tundrou. I když je dole v údolí ve Špindlu třicet stupňů a bezvětří, nahoře u Vrbatovy boudy vás může překvapit ledový vichr, hustá mlha nebo prudký liják. Kvalitní nepromokavá větrovka, čepice a teplá vrstva v batohu jsou naprostou povinností v každém ročním období.

• Využívejte horské pomocníky: Krkonoše jsou na pohodovou turistiku skvělé díky propracovanému systému lanovek a ekologických cyklobusů/autobusů (např. linka na Zlaté návrší). Ušetřete své klouby a nechte se vyvézt nahoru – hřebenové trasy jsou pak už nádherně rovinaté a uvolněné.

• Respekt k I. zóně KRNAP: Místa jako Dvorský les nebo hrany Labského dolu leží v nejpřísněji chráněných zónách národního parku. Nikdy nesestupujte z vyznačených chodníků. Jednak tím riskujete vysokou pokutu, ale hlavně tím poškozujete nesmírně vzácnou a křehkou flóru, která se z každého sešlapání vzpamatovává desítky let.

• Pevná obiv na horskou dlažbu: Hřebenové trasy jsou často vydlážděné velkými horskými kameny (tzv. chodníky z krkonošské žuly). Tyto kameny bývají po ránu od rosy nebo po dešti pekelně kluzké. Městské tenisky s hladkou podrážkou nechte v hotelu, pevná turistická bota s dobrým vzorkem vás spolehlivě podrží.

Krkonoše nemusí být jen o sportovních výkonech a tlačenicích. Když víte, kam odbočit, odmění se vám tato nejvyšší česká okrajová pohoří neuvěřitelným klidem, hlubokým tichem pralesů a výhledy, které si svou monumentalitou nezadají s alpskými údolími. Zavažte si pevně boty, nasedněte na lanovku a vyrazte si pro svou porci krkonošského zenu na čerstvém horském vzduchu.