Cestovatel Jihovýchodní Moravu si většina lidí představí hlavně jako vinné sklípky na Slovácku nebo sluncem zalité roviny. Stačí ale zvednout oči k obzoru, kde se k nebi zvedá hradba tajuplných kopců, a vydat se směrem k slovenským hranicím. Ocitnete se v krajině, která má úplně jinou duši. Vstupujeme do Bílých Karpat.
Tento biosférický počin UNESCO je pro pohodového tuláka absolutním zjevením. Bílé Karpaty nejsou drsnými, skalnatými velehorami. Je to krajina neuvěřitelně měkká, tvořená táhlými hřebeny, hlubokými bukovými lesy a především světoznámými loukami, které svou pestrostí berou dech. Na zdejších stráních jsou rozeseté osamocené chalupy, takzvané samoty, kde lidé dodnes žijí v těsném sepětí s přírodou. Pokud hledáte místo, kde můžete dýchat čistý horský vzduch a utéct před shonem moderního světa, právě jste ho našli.
Žítková: Mýty opředené srdce Kopanic
Nejmagičtějším místem celých Bílých Karpat je bezesporu oblast zvaná Moravské Kopanice a její symbol – obec Žítková. Krajina je tu neuvěřitelně rozlehlá, domky nestojí v jedné řadě na návsi, ale jsou doslova rozeseté po okolních stráních a úbočích.
Žítkovou celosvětově proslavil román Kateřiny Tučkové Žítkovské bohyně. Právě tady, na samotách odříznutých od světa, žily po staletí ženy, které uměly léčit bylinami, věštit budoucnost a pomáhat lidem v nouzi. Poslední z nich, Irma Gabrhelová, zemřela teprve na začátku tohoto století.
Dnes můžete navštívit její původní chaloupku na samotě Černé, která byla citlivě zrekonstruována a funguje jako malé muzeum. Procházka po žítkovských stezkách, kde kolem vás šumí tráva, v údolích cinkají zvonky pasoucích se ovcí a z vyhlídek dohlédnete hluboko na Slovensko, má neuvěřitelně očistnou atmosféru.
Tip pohodového výletníka: Zastavte se na Žítkové v místní rodinné sýrárně nebo u stánku s domácím medem. Zdejší produkty chutnají po horských bylinkách a koupí podpoříte místní lidi, kteří na Kopanicích udržují drsný, ale krásný způsob života.
Čertoryje: Evropský unikát plný orchidejí
Pokud chcete vidět, v čem jsou Bílé Karpaty naprosto jedinečné v celoevropském měřítku, musíte navštívit národní přírodní rezervaci Čertoryje nedaleko Radějova.
Představte si obrovské, nekonečné louky, ze kterých jako osamocení strážci vystupují mohutné, stovky let staré duby. Tyto louky nebyly nikdy intenzivně hnojeny ani zorány. Díky tomu zde vznikl botanický ráj – roste tu nejvyšší koncentrace rostlinných druhů na metr čtvereční ve střední Evropě, včetně desítek druhů divokých orchidejí (vstavačů).
Nejkrásnější čas pro návštěvu Čertoryjí je konec jara a začátek léta (květen a červen), kdy louky rozkvétají všemi barvami a vzduch je prosycen omamnou vůní. Procházet se po pískových cestičkách mezi kvetoucími koberci, pod korunami obřích dubů, je zážitek, který připomíná spíše procházku rajskou zahradou než běžný výlet do lesa.
Větrný mlýn Kuželov: Dotek Horňácka
Bílé Karpaty mají i svou úchvatnou kulturní tvář. Na západním úpatí hor leží oblast zvaná Horňácko, která je proslulá svým drsným, ale neuvěřitelně autentickým folklórem. A právě nad obcí Kuželov stojí jedna z nejkrásnějších technických památek u nás – větrný mlýn Kuželov.
Tento kamenný mlýn holandského typu byl postaven v roce 1842 a sloužil místním zemědělcům více než sto let. Dnes je kompletně zrekonstruovaný, má plně funkční větrné kolo a uvnitř si můžete prohlédnout expozici mlynářství a tradičního bydlení na Horňácku.
Mlýn stojí osamoceně na travnatém hřebenu nad vesnicí, obklopený ovocným sadem. Sednout si tu do trávy pod obří dřevěné lopatky mlýna, poslouchat šumění větru a dívat se dolů na barevná pole Slovácka je definice dokonalé odpolední pohody.
Velká Javořina: Střecha přátelství bez hranic
Naše putování nemůžeme zakončit nikde jinde než na nejvyšším vrcholu celého pohoří. Velká Javořina (970 m n. m.) je majestátní hora, jejímž vrcholem prochází státní hranice mezi Českem a Slovenskem.
Výstup na vrchol vás provede národní přírodní rezervací Javorina, kterou tvoří prastarý bukový prales. Stromy jsou tu pokroucené větrem, leží tu tlející kmeny porostlé mechem a celá ta lesní divočina působí úchvatným dojmem.
Samotný vrchol hory je bezlesý, pokrytý horskými loukami. Stojí tu obří vysílač a především Památník česko-slovenské vzájemnosti. Už od 19. století se zde každé léto scházejí tisíce Čechů a Slováků, aby oslavili to, že i přes rozdělení států zůstali nejbližšími bratry. Výhled z vrcholu je za dobrého počasí naprosto závratný – uvidíte odtud Považský Inovec, Malé Karpaty a při troše štěstí i vrcholky Tater.
Praktický checklist pohodového výletníka v Bílých Karpatech
-
Respekt k vzácné flóře: Orchidejové louky v Čertoryjích nebo na Žítkové jsou přísně chráněné. Pohybujte se vždy jen po vyznačených stezkách, nikdy žádné květiny netrhejte a nenechte své čtyřnohé mazlíčky volně pobíhat po loukách.
-
Horská turistika bez civilizace: Bílé Karpaty jsou velmi rozlehlé a osídlení na hřebenech je minimální. Jakmile opustíte Žítkovou nebo podhorské vesnice, na žádné stánky s občerstvením nenarazíte. Pořádná lahev s čistou vodou a vydatný sendvič do batohu jsou pro celodenní toulky povinností.
-
Pevná obuv na kopanické svahy: I když jsou kopce zaoblené a zelené, svahy Moravských Kopanic umí být překvapivě strmé. Lesní pěšiny a travnaté chodníky po dešti znatelně kloužou. Kvalitní treková bota s nepromokavou membránou a dobrou podrážkou vás spolehlivě podrží.
-
Hotovost v kapse: V malých sýrárnách na samotách, u stánků s medem nebo v menších hospůdkách platební terminály často nefungují. Mějte u sebe dostatek hotovosti (českých korun, případně i pár euro, pokud plánujete přejít na slovenskou stranu hor).
Bílé Karpaty a Moravské Kopanice jsou krajem, který vás dostane svou neuvěřitelnou poeticitou, hlubokým klidem a tajuplnou historií. Je to místo pro lidi, kteří nikam nespěchají, umí hodiny naslouchat šumění travin, obdivovat křehkou krásu divokých orchidejí a vnímat moudrost ukrytou v kamenných základech starých samot. Sbalte si batoh, vypněte telefon a vyrazte si pro svou porci karpatského zenu.
Kam se vydáme v dalším článku? Máte chuť na nějaký zapomenutý kout severních Čech, nebo prozkoumáme tajuplné zatopené lomy na Vysočině?