Chřiby

Jedeme na jižní Moravu. V hlavě se nám zrodí obraz horkých dnů na vinicích, otevřené vinné sklípky nebo daleké výhledy z pálavských bradel. Stačí ale popojet jen kousek severně od Kyjova či západně od Uherského Hradiště a krajina se zničehonic dramaticky zlomí. Rovina zmizí a vy vjedete pod temnou, chladivou klenbu prastarých lesů. Vstupujeme do Chřibů.

Tento malebný a tak trochu tajuplný horský pás (místními často nazývaný Buchlovské hory) má naprosto neopakovatelnou atmosféru. Chřiby nejsou o zdolávání horských štítů a lámání sportovních rekordů. Je to kraj jako stvořený pro pohodové tuláky, kteří milují vůni tlejícího listí, objevování osamocených skalních věží opředených pohanskými legendami a hledání monumentálních staveb, na které lidstvo už málem zapomnělo. Sbalte si do batohu termosku a dobrou svačinu, tohle bude toulka plná tajemství.

Hrad Cimburk: Gotická romance skrytá v korunách stromů

Zatímco majestátní hrad Buchlov vidí ze silnice každý, my se vydáme hlouběji do lesů, k jeho mladšímu a mnohem romantičtějšímu sourozenci. Na zalesněném ostrohu nad vodní nádrží Koryčany se v korunách staletých buků ukrývá zřícenina hradu Cimburk.

K hradu nevede žádná asfaltka, musíte k němu dojít pěšky po lesní stezce, což zaručuje, že tu málokdy potkáte davy. Cimburk je nádhernou ukázkou čisté francouzské gotické architektury ze 14. století. Dnes se o zříceninu stará parta nadšenců, díky kterým hrad vstal z trosek – jsou tu zrekonstruované vyhlídkové věže, hradní brány a tajuplná sklepení.

Procházet se tichým hradním palácem, kde skrz prázdná gotická okna prosvítá slunce a vy slyšíte jen šumění okolního lesa, je neuvěřitelně uklidňující zážitek.

Tip pohodového výletníka: Na Cimburku se občas pořádají komorní víkendové akce, lukostřelba nebo kovářské dílny. Hned u vstupu si navíc můžete koupit drobné občerstvení a posedět na hradním nádvoří na dřevěných lavicích. Atmosféra je tu neuvěřitelně přátelská a trampská.

Skalní kazatelny a obři: Kazatelna a Kozel

Chřiby jsou geologicky tvořeny pískovci a slepenci, což znamená, že místní lesy jsou doslova poseté bizarními skalními útvary. Mnohé z nich sloužily v minulosti jako posvátná místa nebo orientační body.

Tím nejznámějším útvarem je Kazatelna. Jde o osamocenou, zhruba osm metrů vysokou skálu, která svým tvarem skutečně připomíná církevní kazatelnu. Do skály jsou vytesané staré schůdky a na jejím vrcholu stojí železný kříž. Podle pověstí odtud k lidu promlouval sám svatý Metoděj. Výhled z vrcholu Kazatelny přes koruny stromů směrem k hradu Buchlov je fantastický.

Jen o pár stovek metrů dál v lese narazíte na Kozla. Je to monumentální, přes dvacet metrů vysoká izolovaná skalní věž, která zničehonic vyrůstá ze svahu. Kozel je oblíbeným místem pro horolezce, ale pro běžného turistu je to především fascinující hříčka přírody obklopená absolutním tichem lesa.

Technický přízrak: Nedokončená Baťova dálnice

V Chřibech se ukrývá jedno z největších stavitelských mystérií u nás. Když se budete toulat lesy v okolí Bunče nebo Kostelan, zničehonic před vámi mezi stromy vyroste obří, dokonale opracovaný betonový mostní pilíř nebo rovnou celý dálniční nadjezd. Bez silnice, bez aut, uprostřed divoké přírody.

Jedná se o torza nedokončené Baťovy dálnice z konce 30. let minulého století. Jan Antonín Baťa chtěl vybudovat magistrálu, která by propojila celou tehdejší republiku od západu na východ. Stavba v Chřibech byla v plném proudu, ale přerušila ji válka a po ní se projekt už nikdy neobnovil.

Příroda si vzala staveniště zpět. Dnes tyto obří betonové viadukty (například most u Ludvíkova) pomalu zarůstají mechem, rostou na nich stromy a celé to působí jako kulisy z postapokalyptického filmu nebo zapomenuté mayské chrámy v džungli. Procházka kolem těchto technických pomníků má neuvěřitelně silnou a nostalgickou atmosféru.

Brdo: Kamenný strážce na nejvyšším vrcholu

Naše putování nemůžeme zakončit nikde jinde než na nejvyšším bodě celého pohoří. Kopec Brdo (587 m n. m.) sice nepatří mezi žádné veleory, ale ukrývá jednu velkou architektonickou raritu – rozhlednu Brdo.

Tato 24 metrů vysoká věž je unikátní tím, že jde o první klasickou kamennou rozhlednu, která byla na našem území postavena po více než sto letech (otevřena byla v roce 2004). Na její stavbu byl použit přírodní pískovec přímo z Chřibů a dubové dřevo z okolních lesů, takže dokonale splývá s přírodou.

Když vystoupáte po dřevěných schodech na vyhlídkou plošinu, otevře se vám kruhový výhled na celou Moravu. Uvidíte odtud Bílé Karpaty, Jeseníky, Beskydy, a za dobré viditelnosti dokonce i vzdálené vrcholky rakouských Alp. Nedaleko rozhledny navíc funguje známé turistické středisko Bunč, kde dělají fantastickou zvěřinovou polévku a halušky, což je ideální tečka za celým výletem.

Praktický checklist pohodového výletníka v Chřibech

• Pozor na kluzké bukové listí: Chřiby jsou z velké části tvořeny bukovými lesy. To znamená, že lesní cesty jsou celoročně pokryté vrstvami listí, které po dešti nebo při ranní rose neuvěřitelně klouže. Pevná outdoorová bota s dobrou vzorkovanou podrážkou je pro bezpečnost na skalních stezkách nutností.

• Svačina do hlubokých hvozdů: Kromě turistické chaty na Bunči a drobného občerstvení na hradě Cimburk v samotných lesích na žádné restaurace ani stánky nenarazíte. Velká lahev s čistou vodou a vydatný sendvič v batohu jsou pro celodenní bloumání nezbytností.

• Offline mapy jsou jistota: Chřibská údolí jsou hluboká a zalesněná, což znamená, že mobilní signál tu velmi často kolísá nebo zcela mizí. Stáhněte si turistické mapy předem do offline režimu, ať máte jistotu, že torza Baťovy dálnice v lese bez problémů najdete.

• Cyklistika pro zdatnější: Oblast je protkána hustou sítí cyklotras (ideální jsou lesní cesty zvané „asfaltky“), ale Chřiby jsou neustále nahoru a dolů. Rovinu tu nenajdete, takže pokud nevyrazíte na elektrokole, připravte se na to, že do chřibských kopců se solidně zapotíte.

Chřiby jsou krajem, který vás dostane svým zádumčivým, mystickým klidem a neobvyklými příběhy. Je to místo pro lidi, kteří nikam nespěchají, umí se zastavit u mechem obrostlého dálničního mostu z minulého století a hodinu jen tak rozjímat na vrcholu skalní kazatelny se šálkem horkého čaje v ruce. Zavažte si pevně boty a vyrazte objevit tajuplné zelené srdce střední Moravy.