Údolí Moravice a Nízký Jeseník

Zkusme na chvíli zapomenout na sluncem zalité vinice a horké jihomoravské roviny. Zabalme si do batohu o vrstvu oblečení navíc a vydejme se na severovýchod, do Slezska. Tady, v podhůří Nízkého Jeseníku, se do tvrdé břidlicové skály zařezává divoká řeka Moravice. Vytvořila tu hluboké údolí, které je tak krásné a zapomenuté, že si tu budete připadat jako objevitelé.

Tento kraj nevoní po vinném moštu, ale po smrkovém jehličí, chladné říční vodě a ohništích starých trampů. Je to místo, kde se technický um našich předků dokonale prolnul s nespoutanou přírodou a kde z hlubokých lesů nečekaně vystupují zámky, za které by se nemusel stydět ani Walt Disney. Vypněte navigaci, zaposlouchejte se do hučení splavů a pojďte se ztratit.

Hradec nad Moravicí: Zámek jako z Bradavic a nekonečný park

Vstupní branou do údolí je městečko Hradec nad Moravicí. A hned na začátku vám naservíruje naprostou vizuální bombu. Zámecký komplex, který se tu tyčí na kopci, se skládá ze dvou částí – empírového Bílého zámku a především novogotického Červeného zámku.

Červený zámek se svými věžičkami, cimbuřím a masivními branami z neomítnutých červených cihel vypadá, jako by sem spadl přímo z natáčení Harryho Pottera. Je to neskutečně fotogenické místo.

Pro nás pohodové výletníky je ale největším pokladem zámecký park. Je to jeden z nejrozlehlejších anglických parků ve Slezsku. Můžete se jím toulat celé hodiny, stoupat po křížové cestě na kopec Kalvárie nebo hledat slavnou Bezručovu vyhlídku, odkud je nádherný pohled dolů do údolí Moravice. Park je tak obrovský, že se v něm návštěvníci snadno rozptýlí a vy si tu užijete naprostý klid pod korunami prastarých buků.

Tip pohodového výletníka: Zámek má slavnou hudební historii – pobýval tu i Ludwig van Beethoven. Pokud se sem vydáte na podzim, kdy se stromy v obřím parku zbarví do zlatova a červena, atmosféra je tu absolutně magická.

Weisshuhnův kanál: Technický zázrak schovaný v divočině

Pokud z Hradce popojedete proti proudu řeky k vesničce Žimrovice, čeká na vás dobrodružství jako vystřižené z románů Julese Verna. V hlubokém lese tu najdete Papírenský náhon (neboli Weisshuhnův kanál).

Koncem 19. století ho nechal vybudovat místní továrník Carl Weisshuhn, aby mohl plavit dřevo do své papírny. Kanál je dlouhý přes 5 kilometrů a dodnes je plně funkční. To nejlepší na něm je, že kolem něj vede uzoučká trampská stezka. Půjdete těsně podél zurčící vody, budete procházet skrz tunely vytesané do tvrdé skály a překračovat dřevěné akvadukty.

Tohle místo je ztělesněním lesní romantiky. Voda v kanálu je křišťálově čistá, stromy se nad ním uzavírají do zeleného tunelu a vzduch voní vlhkem a kapradím. Procházka podél tohoto technického zázraku je jedním z nejlepších tajných tipů v celém Česku.

Zřícenina Vikštejn: Pevnost na břidlicové skále

Když budete pokračovat údolím řeky Moravice ještě hlouběji do lesů, dorazíte k obci Radkov. Nad ní, na strmém skalním ostrohu, vysoko nad meandry řeky, trůní zřícenina hradu Vikštejn.

Byl to mocný hrad, který ve středověku střežil obchodní stezku, ale v 17. století ho císařská vojska vyhodila do povětří. Dnes jsou to mohutné a velmi dobře udržované trosky, do kterých máte volný přístup. Jsou tu upravené vyhlídkové plošiny, ze kterých se otevírá hluboký, závratný pohled přímo dolů na třpytící se řeku Moravici a zalesněné břidlicové svahy.

Na Vikštejně je skvělé, že přímo v areálu zříceniny se dá (s patřičným respektem) posedět, roztáhnout si deku a udělat si ten nejstylovější piknik s výhledem.

Kružberk: Přehrada a strmé horolezecké stěny

Při putování tímto krajem nemůžete minout Kružberskou přehradu. Pokud si pamatujete starý český seriál Velké sedlo, točil se právě tady. Přehrada samotná je obrovskou zásobárnou pitné vody, takže se v ní nesmí koupat. To jí ale dodává punc nedotčené a přísně chráněné divočiny.

Zajímavostí pro výletníky je oblast přímo pod hrází. Řeka tu protéká úzkým kaňonem lemovaným strmými, desítky metrů vysokými skalami z modrošedé břidlice a droby. Tyto skály jsou rájem horolezců. I když sami nelezete, procházka údolím, kde po obou stranách padají kolmé kamenné stěny a vy sledujete lezce balancující na laně, je ohromně působivá.

Praktický checklist pohodového výletníka do Slezska

  • Obuv do mokra a skal: Trasa kolem Weisshuhnova kanálu nebo údolím Moravice je často vlhká, plná kořenů a břidlicových úlomků. Pevná treková bota, která neklouže na mokrém kameni, vás ochrání před vyvrknutým kotníkem.

  • Bunda i v létě: Nízký Jeseník už nejsou slunné roviny. Hluboká zalesněná údolí drží chlad a u řeky to může i v srpnu příjemně táhnout. Lehká větrovka v batohu tu má své trvalé místo.

  • Respekt ke starým štolám: Krajina Nízkého Jeseníku je protkaná starými štolami po těžbě břidlice. Mnohé z nich jsou nezajištěné a navíc v nich zimují vzácní netopýři. Nikdy do nich na vlastní pěst nelezte.

  • Svačina pro jistotu: Údolí Moravice je poměrně divoké a stánky s občerstvením se omezují jen na hlavní body (Hradec nad Moravicí, Kružberk). Do batohu si vezměte dostatek tekutin a pořádný sendvič.

Údolí řeky Moravice je krajem, který si na nic nehraje. Jeho krása je trochu drsnější, ale o to upřímnější. Až půjdete tichou lesní pěšinou, po levé ruce ucítíte chladný kámen břidlice a po pravé uslyšíte šumění řeky, pochopíte, proč se do těchto míst lidé, kteří je jednou objeví, vracejí už napořád.

Chcete, abych se v dalším článku zaměřil na nějaký konkrétní typ krajiny – například na vysoké horské hřebeny, zatopené lomy, nebo se vrátíme zpět na jih k vinným sklípkům?