Křivoklátsko a údolí Berounky

Máte někdy pocit, že na vás městský shon a neustálé povinnosti padají víc, než je zdrávo? Pak existuje jediný zaručený lék. Sednout do auta nebo do vlaku a nechat se dovézt na místa, kde se kopce zvedají k nebi jako zelené hradby a vzduch voní vlhkou hlínou, mechem a tichým proudem řeky. Vstupujeme na Křivoklátsko.

Tento region, rozkládající se podél dolního toku Berounky, si po staletí uchoval tvář drsné, ale neuvěřitelně přívětivé divočiny. Už přemyslovští panovníci věděli, proč si zdejší neprostupné lesy vybrali jako svůj soukromý lovecký revír. Dnes je Křivoklátsko rájem pro lidi, kteří chtějí zhluboka dýchat ten nejčistší vzduch, objevovat kaňony s vodopády, kde se ještě dají najít zkameněliny z pravěkých moří, a večer poslouchat praskání dřeva v trampských osadách. Sbalte si teplý svetr a vyrazte tam, kde lišky dávají dobrou noc.

Krajina jako z knihy: Berounka a vzpomínky na Otu Pavla

Srdcem celého kraje je řeka Berounka (místními a vodáky nazývaná Stará řeka). Neteče divoce, nespěchá, ale majestátně ukrajuje metry ze svého hlubokého koryta lemovaného skalními útesy.

Pokud chcete zažít tu pravou křivoklátskou nostalgii, vaše kroky musí směřovat do okolí obcí Branov a Roztoky. Právě tady prožíval své dětství spisovatel Ota Pavel a zasadil sem děj svých slavných knih Smrt krásných srnců nebo Jak jsem potkal ryby.

U Branova dodnes funguje historický přívoz přes řeku a hned vedle něj stojí malebná Pamětní síň Oty Pavla v bývalém domku převozníka Proška. Sednout si tu na břeh pod letité vrby, sledovat, jak se na hladině zrcadlí protější Nezabudické skály, a poslouchat jen tiché šplouchání vody, je ten nejčistší lék na unavenou duši.

Tip pohodového výletníka: Až vám u řeky vyhládne, popojděte kousek po proudu k legendárnímu hostinci U Rozvědčíka. Tento podnik, založený bývalým porybným a rozvědčíkem Jaroslavem Fraňkem, má neuvěřitelnou trampskou a historickou atmosféru. Dát si tu poctivou svíčkovou nebo klobásu s křenem a zapít to chladným pivem patří k rituálům, které k výletu na Berounku neodmyslitelně patří.

Skryjská jezírka: Skrytý ráj vodopádů a trilobitů

Pro ty, kteří milují dobrodružnější, ale stále pohodové toulky, skrývá Křivoklátsko jeden absolutní klenot. V lesích nedaleko obce Skryje si Zbirožský potok proklestil cestu skrz tvrdé sopečné horniny a vytvořil úchvatnou skalní soutěsku. Na jejím konci se ukrývají Skryjská jezírka.

Cesta k nim vede úzkým údolím, kde jdete těsně podél potoka, občas musíte přejít po dřevěné lávce nebo přeskákat po kamenech. Na konci se soutěska sevře a vy stanete před dvěma malými, smaragdově zelenými jezírky, která od sebe odděluje malý, ale neuvěřitelně fotogenický vodopád. Místo působí naprosto prehistorickým dojmem.

Není to náhoda – právě v okolí Skryjí prováděl své slavné výzkumy francouzský inženýr Joachim Barrande, který zde objevil celosvětově nejbohatší naleziště zkamenělin trilobitů. Když budete pozorně sledovat břidlicové úlomky kolem potoka, možná si svůj vlastní otisk pravěkého tvora najdete i vy.

Křivoklát: Královský strážce nad údolím

Žádný výlet do tohoto kraje by nebyl úplný bez návštěvy jeho jmenovce. Nad soutokem Rakovnického a Loděnického potoka se na mohutném ostrohu hrdě tyčí hrad Křivoklát. Patří k našim nejstarším a nejvýznamnějším královským hradům a jeho masivní válcová věž tvoří nepřehlédnutelnou dominantu celého údolí.

Vnitřek hradu ukrývá nádhernou gotickou kapli a obrovskou královskou knihovnu s tisíci vzácných svazků. Pro nás výletníky je ale nejkrásnější zážitek pohled na hrad zvenčí. Vydejte se nad hrad po naučné stezce k vyhlídce Paraplíčko. Odtud máte Křivoklát jako na dlani – mohutnou kamennou pevnost sevřenou v hlubokém zeleném údolí, která vypadá přesně tak, jak si pamatujeme z klasických českých pohádek.

Velká pleš: Divočina pro samotářské poutníky

Pokud chcete zažít Křivoklátsko v jeho nejsyrovější a nejopuštěnější podobě, nechte hrad i řeku za zády a vystoupejte do kopců nad Roztokami, do národní přírodní rezervace Velká pleš.

Tento kopec je unikátní tím, že jeho vrcholová část je bezlesá. Vznikla zde takzvaná pískovcová a suťová step. Rostou tu pokroucené, stovky let staré duby, které bojují s větrem a suchem, a celá stráň je pokrytá vzácnými travinami a mechem. Výhled z Velké pleše do nekončících křivoklátských lesů je fascinující. Často tu budete úplně sami, jen se šuměním větru v korunách stromů a s pocitem, že civilizace je tisíce kilometrů daleko.

Praktický checklist pohodového výletníka na Křivoklátsku

  • Pevná bota je základ úspěchu: I když se pohybujete ve středních Čechách, terén na Křivoklátsku umí být překvapivě divoký. Stezky kolem Skryjských jezírek, suťoviska na Velké pleši nebo skalní vyhlídky vyžadují pevnou turistickou obuv s dobrou podrážkou, která neklouže na mokrém kamení a kořenech.

  • Pozor na vodáckou sezónu: Berounka je v létě nejoblíbenější českou vodáckou řekou. Pokud hledáte absolutní klid na březích, vyrazte sem na jaře (v květnu, kdy vše kvete) nebo na podzim (v říjnu, kdy lesy hrají všemi barvami). To má krajina tu nejkrásnější, melancholickou atmosféru.

  • Svačinu do hlubokých hvozdů: Zatímco v údolí kolem řeky a hradu Křivoklát na restauraci narazíte snadno, jakmile odbočíte do hlubokých lesních rezervací na hřebenech, komerční zástavba končí. Velká lahev s vodou a pořádný sendvič v batohu jsou nutností.

  • Respekt k rezervaci: Křivoklátsko je biosférickou rezervací s mnoha přísně chráněnými zónami. Pohybujte se vždy jen po vyznačených turistických stezkách, netrhejte rostliny a neodnášejte kameny z přírodních památek.

Křivoklátsko a údolí Berounky je krajem, který vás obejme svou uklidňující, zelenou náručí. Je to místo, které vás naučí nespěchat. Stačí se jen na chvíli posadit k řece, sledovat tichý proud vody a vnímat vůni prastarého lesa, abyste pochopili, že ta největší dobrodružství a nejhlubší klid na nás často čekají mnohem blíže, než si myslíme. Zavažte si pevně boty a vyrazte psát další kapitolu svého výletnického zápisníku.