Údolí Divoké Orlice

Při plánování víkendového úniku do přírody vás málokdy jako první napadne Podorlicko. A to je obrovské štěstí. Zatímco na nedaleké hřebeny Orlických hor proudí davy turistů, dole v podhůří, tam, kde si řeka Divoká Orlice razí cestu skrze tvrdé žulové skály, leží kraj, který si uchoval nefalšovanou romantiku, ticho a klid.

Tento region nabízí dokonalý mix pro každého pohodového tuláka. Najdete tu divoké říční soutěsky, které vypadají jako vystřižené z fantasy filmů, tajuplné hradní zříceniny tyčící se na zalesněných ostrozích a elegantní zámky s rozlehlými parky, kde můžete jen tak sedět v trávě a pozorovat daňky. Sbalte si do batohu lehkou bundu, chutnou svačinu a pojďte se se mnou ztratit v údolí, kde řeka píše ty nejkrásnější příběhy.

Zemská brána: Vstup do pohádkového světa

Naše putování začneme na místě, které dalo celé této oblasti její magický charakter. Na samých hranicích s Polskem prořízla Divoká Orlice žulový hřeben a vytvořila úchvatné, hluboce zaříznuté údolí zvané Zemská brána. Název je naprosto přesný – řeka zde tvoří přirozenou vstupní bránu do Čech.

Nejkrásnějším bodem celé rezervace je kamenný obloukový most, který tu na začátku 20. století postavili čeští a italští kameníci. Most dokonale splývá s okolní divokou přírodou. Pod ním se řeka divoce valí přes obří balvany a vytváří bílé peřeje.

Podél toku vede pohodlná naučná stezka. Půjdete pod klenbou letitých smrků a buků, kolem skalních výchozů a tajuplných míst, jako je Pašerácká lávka, která dříve sloužila k nočnímu přenášení zboží přes hranici, nebo Ledříkova skála, kde se podle pověstí skrýval legendární podorlický jánošík – loupežník Ledřík.

Tip pohodového výletníka: Zemská brána je nejkrásnější brzy ráno nebo na podzim. Když z chladné říční vody stoupá mlha a sluneční paprsky začnou prořezávat koruny stromů, pěnící řeka a šedé žulové balvany získají neuvěřitelně mystickou atmosféru. Sednout si tu na chvíli na plochý balvan u vody je stoprocentní psychohygiena.

Hrady nad řekou: Potštejn a Litice

Když Divoká Orlice pokračuje dál do vnitrozemí, její údolí se rozšiřuje, ale strmé zalesněné ostrohy zůstávají. A právě na těchto strategických místech vyrostly ve středověku dva mohutné hrady, které dnes patří k nejromantičtějším zříceninám u nás.

Prvním z nich je hrad Potštejn. Tato obří zřícenina se tyčí nad stejnojmennou malebnou vesničkou. Výstup k hradu vede křížovou cestou pod stínem lipové aleje. Potštejn je opředen mnoha legendami – zdejší majitel, hrabě Chamaré, tu v 18. století strávil desítky let kopáním chodeb a hledáním tajuplného hradního pokladu (tento příběh skvěle popsal Alois Jirásek v románu Poklad). Poklad sice nenašel, ale zanechal nám fantastické bludiště zdí, paláců a tichých zákoutí s úchvatným výhledem do údolí.

Druhým strážcem je hrad Litice. Leží jen o pár kilometrů dál po proudu a řeka ho obtéká v neuvěřitelně prudkém meandru. Litice jsou surovější, méně navštěvované a ukryté v hlubokých lesích. Z hradní věže je naprosto závratný pohled dolů na třpytící se stuhu Divoké Orlice a husté lesy Nízkého Jeseníku.


Česká Loira: Zámky, kde se nespěchá

Podorlicko má však i svou druhou, neobyčejně elegantní tvář. Podél toku Orlice se totiž nachází unikátní pás šlechtických sídel, které dodnes vlastní staré aristokratické rody. Na rozdíl od přísných hradů jsou zdejší zámky symbolem uvolněného odpočinku.

Zastavit byste se měli na zámku Častolovice. Zdejší renesanční sídlo drží v rukou rod Sternbergů a panuje tu neuvěřitelně vlídná atmosféra. Největším klenotem pro výletníky je rozlehlý zámecký park. Můžete se tu procházet mezi staletými duby, obdivovat jezírka plná leknínů, a hlavně navštívit zámecký zvěřinec nebo oboru s bílými daňky, které můžete sami krmit.

Jen o kousek dál leží empírový Nový zámek v Kostelci nad Orlicí (sídlo rodu Kinských) obklopený nádherným anglickým parkem, který na jaře rozkvétá koberci sněženek a bledulí, nebo kouzelný barokní zámek Doudleby nad Orlicí s unikátní sgrafitovou výzdobou. V zámeckých kavárnách tu dělají fantastické domácí dezerty, takže o kulinářskou pohodu je postaráno.

Tichá údolí a trampská nostalgie

Pro ty, kteří chtějí zhluboka dýchat a neřešit čas, doporučuji trasu mezi hradem Litice a Potštejnem. Procházíte se zde takzvaným Anenským údolím. Silnice sem nevedou, auta mají vjezd zakázán.

Pěšina kopíruje klidný tok řeky, prochází pod strmými skalními stěnami a starými tunely pod železniční tratí. Toto údolí je kolébkou východočeského trampingu. V lesních zátokách tu spatříte staré dřevěné trampské chaty s osadními vlajkami. Je to úsek, kde se hluk moderního světa dokonale vytratí. Slyšíte jen šumění vody, křik ledňáčka, který občas proletí nad hladinou, a šustění listí pod nohama.

Praktický checklist pohodového výletníka v Podorlicku

  • Pevná bota do soutěsek: Zatímco v zámeckých parcích vám postačí lehké plátěnky, pokud se vydáte do Zemské brány nebo do roklí kolem Litic, obujte si pevné turistické boty. Stezky podél řeky vedou přes kluzké žulové balvany, kořeny stromů a vlhká suťoviska.

  • Respektujte soukromí daňků: V zámeckých oborách (zejména v Častolovicích) se zvířata pohybují volně. Krmte je pouze krmivem, které zakoupíte u vstupu, a chovejte se k nim s klidem a respektem – jste u nich na návštěvě.

  • Offline mapy do pohraničí: V oblasti Zemské brány na samých hranicích s Polskem mobilní signál v hlubokém kaňonu často mizí nebo telefon přeskakuje na polské sítě. Stáhněte si turistické mapy předem do offline režimu, ať máte jistotu, že trefíte ke správné lávce.

  • Kola raději treková: Cyklostezka vedoucí údolím Orlice (tzv. Cyklostezka mezinárodního významu) je úžasná a rovinatá. Nicméně cesty do nitra lesních rezervací a k hradním zříceninám bývají šotolinové nebo polní, takže silniční speciály raději nechte doma.

Podorlicko a údolí Divoké Orlice je krajem, který vás dostane svou noblesou, tichem a neuvěřitelnou pestrostí. Je to místo pro lidi, kteří umí ocenit historii ukrytou v kamenných zdech potštejnského podhradí i divokost pěnící vody pod starým mostem Zemské brány. Zavažte si pevně boty, přibalte chuť na skvělou zámeckou kávu a vyrazte objevit tiché říční srdce východních Čech.